Rozpoznat pohlaví u čerstvě vylíhlých kuřat není jednoduché, zvlášť pokud jde o běžná plemena nebo “dvorkový mix”. Nezkušený chovatel to většinou rozpozná až kohoutci začnou kokrhat nebo se mezi sebou prát. Rozpoznávání pohlaví kuřátek, odborně nazývané sexování, je ale základní dovedností chovatelů. Existují však metody jak tento oříšek rozlousknout, některé jsou spolehlivější, jiné méně spolehlivé a my se na ně teď společně podíváme.
Metody, které lze použít u většiny kuřat – tedy i u dvorkového mixu
U běžných plemen a domácích kříženců plemen (tzv. dvorkový mix) není možné poznat pohlaví ihned po vylíhnutí bez odborného vyšetření kloaky. Dobrou zprávou ale je, že zhruba od 3. až 4. týdne už se dají pozorovat první rozdíly v chování a vzhledu. Kohoutci jsou obvykle aktivnější a mají robustnější nohy, často si poměřují síly s ostatními. Jejich hřebínky se vyvíjejí dříve, jsou vyšší, červenější a rostou rychleji než u slepiček. Naproti tomu slepičky bývají klidnější a jejich hřebínky zůstávají menší a bledší. Není to metoda stoprocentní, ale při pozorování skupiny kuřat se dá v této fázi často odhadnout pohlaví alespoň přibližně.
Zhruba od 8. do 10. týdne věku začínají kohoutkům růst charakteristická sedlová pera, delší, úzká a špičatá, což slepičky nemají. Tento znak pomáhá v dalším upřesnění pohlaví během růstu kuřat.
🪶 Rychlost opeřování
U některých plemen lze pohlaví kuřátek odhadnout podle rychlosti růstu peří, zejména na ocásku nebo letkách. Typickým příkladem jsou Maransky černé měděněkrké, kde slepičky bývají opeřené dříve než kohoutci. Už kolem desátého dne lze často vidět, že slepičkám začíná růst ocásek, zatímco kohoutci mají ocásek kratší nebo téměř žádný. Rozdíl v rychlosti opeřování je ale patrný jen krátké období, obvykle mezi 7. a 14. dnem. Později kohoutci slepičky doženou a rozdíl mizí, takže se podle toho nedá pohlaví určovat trvale. Navíc se tato metoda spolehlivě projevuje jen u některých linií, v domácích chovech bývá rozdíl často méně výrazný.
🐣Rozpoznání hned po vylíhnutí
Pokud chcete rozlišit slepičku od kohoutka u čerstvě vylíhlého kuřátka, není nic jednoduššího než si pořídit plemeno slepic vyšlechtěné na rodobarvost. A cože to znamená ta rodobarvost?
Rodobarvost (v odborné terminologii autosexing) je dědičná vlastnost, při které mají kohoutci a slepičky po vylíhnutí odlišnou barvu nebo kresbu prachového peří. Je to možné díky tomu, že geny ovlivňující barvu jsou vázané na pohlaví.
Příklady rodobarvých plemen slepic:
- Cream Legbar
- Bielefeldka rodobarvá
- Velsumka rezavě koroptví
U těchto tří plemen je možné poznat pohlaví kuřátek podle následujícího: Slepičky mají tmavší zbarvení, tři výrazné tmavé pruhy na zádech, které vedou od hlavy až po ocásek, a tmavou oční linku, která začíná už u zobáku a pokračuje nepřerušená dozadu. Kohoutci jsou světlejší, jejich pruhy bývají nevýrazné nebo přerušené, oční linka bývá méně zřetelná, začíná až za okem a bývá přerušená, a často mívají světlou či bílou skvrnu na hlavě. V barevných odstínech se kuřátka mezi plemeny mírně liší – například Cream Legbar bývají spíše do šeda, Bielefeldky jsou teple rezavě hnědé a Velsumky mají sytě hnědé zbarvení. Ne všechny barevné rázy těchto plemen jsou rodobarvé. Funguje to jen u rázů vyšlechtěných na rodobarvost.
Jiná rodobarvá plemena však mohou mít odlišné rozlišovací znaky. U některých je rozdíl mezi pohlavími méně výrazný nebo se projevuje jiným způsobem, například jen ve světlosti nebo kresbě peří, takže rozpoznání vyžaduje nastudování konkrétního plemene.
Kloakální metoda: přesná, ale pro odborníky
Tato metoda je běžně používaná v líhních a spočívá v rozeznání samčích a samičích pohlavních znaků přímo na kloace kuřátka, hned po vylíhnutí. Vyžaduje však velmi zkušené oko, protože rozdíl je jemný a nešetrná manipulace může kuřeti ublížit. Jako běžní chovatelé se do ní nepouštějte – je to dovednost, která se učí dlouho a navíc nese riziko poranění.
